VŠEDNÍ DEN PREZIDENTA
Pro silné povahy - z kuloárů jednoho upadajícího lokajského státečku (úryvek z divadelní hry)
Místo děje: V jedné nejmenované zaostalé evropské zemi
Postavy: Prezident (P) zakřiknutý nejistý submisivní trouba, pobočník (B) sarkatický manipulativní povrchní bastard
KANCELÁŘ PREZIDENTA
B: Vstávej, hochu, jde se makat,
čekají nás další nové výzvy!
P: (Rozespale) Ty nejsi člověk, ale kyborg! Jak to můžeš takhle zvládat? Celou noc si leješ do rypáku, sjíždíš lajnu za lajnou...Všichni kolem tebe blejou do fíkusů... Ale ty?
Ty si tady ráno klidně poletuješ, jak... jak nějakej blbej kolibřík...!
Podivej. Já už mám svůj věk... Už tohle nemůžu... Každej večer... Mě to zabije... (psí oči)
Kolik je hodin? Tývole, to už je tolik? (Chytí se za hlavu) Mám kebuli jak škopek...
Měl bych to jít rozběhat...
B: To zapomeň! Zas ti rupne nějaký péro a bude to, jak posledně, ve všech novinách na první straně... Vypadal jsi jak Zátopek v poslednim tažení.
Čerstvýho vzduchu si užiješ dost. Dem si zastřílet.
P: Do vobory?
B: Na to už nemáme náboje. Všecko jsme poslali na Ukrajinu.
P: Brokový náboje?! Proč, proboha?! To tam střílej koroptve?
B: No něco jíst musej...
P: Ani kulový nemáme?
B: No právě že kulový máme... (zašklebí se) Prostě nic, vyluxováno.
P: Jsi říkal, že si ti čolkovi policajti přinesou služební flinty...
B: Si právě stěžovali, že už jim ty dlouhý čolek zabavil. A prej už ani do těch pistolek nemaj futr. Jenom slepý...
Našil to tak, že prej 'aby se omezily úrazy ve službě...'
Tyvole, hele poslyš...Toto je pecka...Vyprávěli mi, že šli po nějakym týpkovi... A jak chtěli začít střílet jako těma slepejma, tak jim z těch devítek začaly lítat rachejtle... (dusí se smíchy)
No fakt! To nějak v muničáku popletli, pitomci...
A že už byla tma... tak to prej na tý Jindřišský vypadalo jako na Silvestra...
Ten gauner byl z tý šou tak zpitomělej, že se nechal v klidu sebrat... To je vole blázinec... tento ubohej stát...
Možná by to měli fasovat pravidelně. Ještě si tím na ty lumpy i přisvítěj... (znova dusivý smích)
Hele poď, deme, čas tlačí...
P: Pořád si mi neřek, kam?
B: No na tankodrom, hochu! Pardáli už na nás čekaj... Nažhavený... Natěšený...!!
P: Už záás?
B: Ale dyť víš, jak se na to čertice s válečkem těšej. To jim přece nemůžem zkazit. Tak dělej...
TANKODROM
V tanku
P: Mě děsej strašně
B: Kdo zas?
P: No ty figuríny. Ty rusáci pětimetrový. Proč je to tak vobludně velký?
B: No abysme se do toho strefili, ne? Dyť víš, jak sme všichni slepí... S tim mazlivym kokinem ve frňáku...(zaculí se)
P: Jestli spíš tam ty dva, co jedou před náma, nerajcuje, že se můžou trefovat do táákhle velkejch Rusů...
B: Ty nejsi tak blbej, jak si to vo tobě všichni myslej, hele... (Potutelně se zasměje) Vobčas máš i postřehy...
P: A stejně mě děsej...
B: No tak se vod nich drž dál a budou vypadat menší.
P: Nojo, ale pak se do nich netrefím...
B: Tobě jeden nevyhoví... (zasměje se)
Popojedou dál
P: Hele támhle je ten terč nějakej malej...Teda... normálně malej...
B: Kde?
P: No... Támhle u toho sloupu... Je to tam takový... přistřečkovaný... Jako nějakou tou...smršťovačkou...
B: Jó ten... (ušklíbne se) Tak po tom nestřílej. Ten je živej... Zatím...
P: Co že to...? (zmateně)
B: No ty nevíš? To je ten volympionik, co si v televizi pustil hubu na špacír a čertice z toho div nevyletěla komínem. Von je tady oficiálně převelenej... Jako "na praxi" (smích)
P: Aha...?? (nechápe nic - ale radši se neptá)
Popojedou dál
P: ...Válec by furt jen střílečky... Na dromu, na noťasu... Ale že by mi jako sehnal ty léky na prostatu, jak furt slibuje, to ne!
B: Tady někde nás ta důra měla čekat... U tý hospody... Vidíš ji někde?
P: Ty vole... kancléééřka... Tos nemoh vybrat nějakou lepčí...?
(Natahuje krk k průzoru)
Tady vocaď je vidět akorát hovno. Vylezu ven.
B: Dobrý, ale coufni, ať tady tak netrčíme v cestě (P dá zpátečku)
(Tank poskočí - ozve se pleskavý zvuk připomínající šlápnutí do bláta)
P: Tývole...co to bylo?
B: Hele, že ty si ji přejel...?
Jejich tázavé pohledy se střetnou - pár vteřin ticho - skoro bez emocí - ušklíbnou se
B: (Chvíli civí do mobilu)
No... máš štígro, že sou tu ty povolený ztráty...
(Chvíli se zamyslí)
Ale jo, měl jsi pravdu... Dyť mě srala taky. V poho... Seženu ti lepší...
Poď, vylezem... Ten kousek už dojdem pěšky...
KANCELÁŘ PREZIDENTA
P: Doufám, že tam zas nebude ta stíhačka, co šmelí s titulama... Co se furt tak přiblble chichotá...I když jí třeba šlápneš na nohu... Ta se do tebe umí čoveče zažrat, jak vteřinový lepidlo. Já před ní posledně prchal po celým hradu... Zametal stopy... Ále marně... Vyčuchala mě úplně všude...
B: Nevím, v seznamu ji nemám... Už vo ni asi nestojej... (Uchechtne se)
Hlavně nezapomeň, že je tu večer zas ten Báthory...
P: Už záás? Co tu chce... (Plačtivě)
B: Tykráso..., jak minule postavil tu káru před ten vchod do katedrály...(stírá slzy smíchu)
...A lidi pak lezli po bohoslužbě voknem... -- No pasaran!... Nikdo si netrouf ani pípnout... Ještě mu pak tu káru přeleštili... Hajzlovi...
P: Dyť, kdy tu byl naposled? Minulej měsíc?
To záás bude vóópruz, jéje... sóóda bikarbón...kňůůů... (Zaúpí jako šakal)
B: Kolikrát ti mám vopakovat, ať tydle výrazy nepoužíváš! Víš, že ti kokoti z tý lampárny poslouchaj každý slovo...
Ničemu nerozuměj... pak nám to nosej... musíme ty volný místa v hlášení dopisovat... A to je vóótraváá...
(dá si obličej do dlaní)
P: Tydle slova si beztak do tý angliny nepřeložej... (Potutelný úsměv)
TISKOVKA
PŘED TISKOVKOU
B: Hele, když něčemu nerozumíš, ty trubko, tak se vobrať na mě. Sem tu dycky při tobě, no né? Prostě se votoč a zeptej se.
A šeptem, proboha! A zakrej si přitom ten mikroport...!
Jo... a taky s tím nechoď na hajzl! Tvoje prdy národ fakt nezajímaj!
P: No jó...
B: Ale jak jsi tehdá breptnul, hele... no jak jsi místo "západ" řek "záchod..."
Já myslel, že spadnu ze židle...
Ty protažený ksichty kolem... Tývole, to bylo fakt za všecky prachy...! (Zlomyslný smích)
Ale co... Dyť vono to tak vlastně je! My jsme v hajzlu! A když to takhle prokecneš, vono to pak leckoho trkne...
P: Neber toho po ránu tolik, do prdele...(vzmužil se, ale hned zas zmírnil tón)
...Pak se vykecáváš a...Znáš to...Uslyšej, a už tě maj...
B: Ses mi tu nějak rozhovnil, krysaříku... Aby ses mi neutrh z řetězu (smích - pak zvážní)
Hele není to fuk?... Dyť oni už nás beztak maj... Voba dva... Za koule... Ve svěráku...tyvole...
PO TISKOVCE
B: ...Já vim, bavili jsme se vo tom...
Na vošemetnou otázku řekneš: "Nyní se k tomu nebudu vyjadřovat." A kdyby tě dál grilovali, tak povíš: "To jsou jen dezinformace...," nebo "Nyní k té věci nemám dostatek informací...podklady..." blabla...
Ale... tyvole... Když se tě ptala na ten boršč, to jsi fakt nemusel zatloukat! Ten ještě zakázanej není! Teda... zatím...
(Vytáhne noťák)
Pár poznámek, hele...
Když ti řikali, že to "jednání proběhne v Gaze," tak to vole nemá s tím ruským teréňákem nic společnýho!
...No přece byste nejednali v nějakým ofroudu, no ne?
P: A mně to přišlo hned takový nějaký...divný... (Zahanbeně)
B: Gaza je město, víš?... Někde tam... v Americe... nebo co já vím... No prostě úplně jinde...
Dále...
Ta vláda na Slovensku není "filcová," ale "Ficova"! To je jako jejich prezident...
...Nebo premiér? To je fuk!... Chápeš?
A hele: ten Mahmud Abbás... jo?.. Von není z "plastelíny," tyvole, ale z "Palestíny" To je stát! Taky asi v tý Americe...
(Chlácholivě) Ale nic... Novináři sou idioti, voni to nepoznaj...
A ti, co to poznaj... (přísně vztyčí ukazovák) ...budou zaručeně držet hubu!... Vo to se postarám...
Prostě to už neřeš..! Znáš to moje voblíbený: Co se nám nehodí...? (mrkne na B)
P: ...To se nestalo...
B: Spráávně!
Takže za mě dobrý...
Neboj...To časem dáš!
ZBROJOVKA
B: Valíme na to focení do tý naší milovaný zbrojovky.
Heleď, já ji znova vodlákám a ty tam zas čmajzneš nějaký ty náboje...
Tak dvacet krabiček...?...Tady máš na to kufřík...
P: Tam tu prsatou obchodní ředitelku? Proč ty si budeš zas lákat, užívat...a já mám odedřít tu špinavou práci?
B: Tak už jsou holt karty rozdaný, bobečku. To si věděl předem...S tím si to bral...
Tak mi tady teď nebreč! Ty seš prezident!
AGENDA
(B Civí do noťáku)
B: Zejtra v osm ti představím ty tvoje kamarády ve zbrani... Vypadaj dobře! ...
Tak jako...no... spráávně drsně.
Ale musíme dát bacha, aby na ně někdo nespustil francouzsky. Voni neznaj ani slovo...
...Dyž jsou z toho Chánova...
A na devátou sme si pozvali tu naši "kulturní frontu na maso."
P: Šmíráci...?... Si přijdou pro notičky...? (Ušklíbne se)
B: Taktak... sebranka...
A ve dvě, kámo, tu máš další poplivané imigranty...
P: Co? Další? A dokonce je jich víc?
B: Jo, dyž si ze sebe udělal toho plivacího ombudsmana...
Sou dva. Plivali na sebe navzájem.
P: To je snad něco jinýho...
B: Proč jinýho? Bylo to v český škole? Bylo. Koho zajímaj nějaký detaily...
Prostě je voba polituješ, odsoudíš nejmenovaný násilníky, protože sou mladistvý, tak nezveřejňujeme... bla bla bla...
Potom veřejně pokáráš náš národ, že je rasistickej, xenofobní, votrokářskej... Že bysme se měli všichni stydět... A tak...
Ovečky si zabečej a ty máš hotový hned dva kšefty jedním vrzem...
(Vrací se k noťáku)
No, co tu ještě máme...?
Co? To je nějaká blbost, ne...? "Vysávat tu žumpu v Brlohu...?"
A jo... (usměje se) Mně to tam vlítlo blbě na jeden řádek... To k sobě nepatří...
Doma musím vycucnout žumpu, víš? Se mi to nějak spojilo...
P: Alééé...Už záás? Do Brlohu? To zas budem na sebe půl hodiny čumět?
B: Hodinu, kamaráde, ho-di-nu
P: No dokonce hodinu... (psí oči)
B: No co... Dáme kanastu...
P: To sem vole nikdy nehrál...
B: No tak 'prší' třeba, to je snad putna... Nekomplikuj to!
P: Dyž já sem z něj dycky tak nevózní, když ho vidím...Ty jeho smutný prasečí vočka...
Za těma falešnejma brejličkama...
B: No a co? Čumět přece umíš skvěle, ne? Dyť jsme tě v tom drilovali...
V tom si byl ze všech nejlepší!
Takovej náš poslušnej šlehačkovej zahradní trpaslíček... (Smíchy se teatrálně ohne v pase)
P: (Prosebně) Hele... dej pokoj aspoň dneska!... Ať před tím uhrem večer nevypadám nasraně...
B: Beztak takhle vypadáš furt... (směje se)
(Plácne P žoviálně po rameni)
Hele...
Prófa musí vykazovat nějakou činnost... My musíme vykazovat nějakou činnost...
Volič vo tom pak dostane zprávu, ze který se lautr nic nedozví...
Takže nebude ze svýho komfortu co...? ... No ničím vyrušenej....!
A čárymáryfuk...! Všichni sou spokojený...
Nikdo nepozná... že se na hradě i na tom přepychově zbytečnym úřadu vlády dělá úplný hovno...
(Zamyslí se)
...No vidíš, dyž to tak vezmu, s tou žumpou v Brlohu to vlastně nebyl vůbec blbej nápad...(Poklepe si prstem na hlavu)